|
|
Efekt kontinuálního krevního toku na cerebrovaskulární perfuzi a hemokoagulaci u pacientů s implantovanou levostrannou mechanickou srdeční podporou
Koňařík, Miroslav ; Szárszoi, Ondrej (vedoucí práce) ; Ošťádal, Petr (oponent) ; Brát, Radim (oponent)
Implantace levostranné mechanické srdeční podpory představuje zavedenou metodu léčby srdečního selhání. V naprosté většině se jedná o přístroje generující kontinuální krevní tok s mitigovaným pulzovým tlakem. Efekt redukované pulzatility na orgánové funkce a homeostatické regulační mechanismy zůstává nadále nejasný. Cílem naší studie bylo zjistit, zdali kontinuální krevní tok generovaný mechanickou srdeční podporou ovlivňuje cerebrovaskulární regulační mechanismy (studie A) a hemokoagulaci ve smyslu výskytu komplikací souvisejících s hemokompatibilitou (studie B). Ve studii A byla využita prstová pletysmografie a TCD ultrasonografie k detekci příp. narušení statické cerebrální autoregulace za rozdílného nastavení otáček LVAD modelující akcentovanou, resp. redukovanou reziduální pulzatilitu. Ve studii B byli pacienti s implantovaným LVAD rozděleni dle záchytu vybraných trombofilních mutací na skupinu s ne/prokázanou mutací. U obou skupin byl aplikován individualizovaný antikoagulační protokol. Hodnoceným parametrem pak byl výskyt tromboembolických a hemoragických příhod a přežívání pacientů. Na základě výsledků naší studie jsme neprokázali narušení statické cerebrální autoregulace, což mj. deklaruje neměnný MAP a střední CBF rychlost navzdory variujícím rychlostem, tj. průtoku LVAD. Sledování...
|
|
|
Allooimmunosensitization in left ventricular assist device recipients and impact on post-transplantation outcome
Urban, Marián ; Netuka, Ivan (vedoucí práce) ; Ošťádal, Petr (oponent) ; Mrázek, František (oponent)
Úvod: V posledním desetiletí se mechanické srdeční podpory staly nedílnou součástí léčby pacientů v terminálním stádiu chronického srdečního selhání v rámci tzv. přemostění k transplantaci srdce. Jedním z popisovaných vedlejších účinků dlouhodobé mechanické srdeční podpory je zvýšená tvorba autoprotilátek, které mohou na podkladě komplexních imunologických interakcí negativně ovlivnit výsledek následné transplantace. Cíl: Hlavním cílem naší experimentální prospektivní studie bylo posoudit účinek pozitivity autoprotilátek vůči novějším typům sledovaných receptorů na výsledky chirurgické léčby pokročilého srdečního selhání (implantace mechanické podpory a navazující transplantace srdce). Metodika: Úvodní část práce tvoří literární přehled současných poznatků o možných mechanismech vedoucích k tvorbě protilátek u pacientů po implantaci mechanické podpory, nové metody detekce protilátek a nejnovější publikace pojednávající o možném negativním vlivu těchto protilátek na výsledky transplantace. Součástí experimentální práce bylo zavedení a praktické osvojení nové metodiky detekce autoprotilátek (Luminex). V první části experimentu jsme nejdříve stanovovali hladiny protilátek proti Angiotensin II Typ 1 Receptoru (AT1R) u 96 pacientů, kterým byla implantována dlouhodobá mechanická srdeční podpora Heart...
|
|
|
Život po transplantaci srdce
Kováčová, Anna ; Kordulová, Pavla (vedoucí práce) ; Dynáková, Šárka (oponent)
Pacienti v terminálním stadiu srdečního selhání, které není řešitelné konvenčními metodami léčby, jsou indikováni k transplantaci srdce. Při akutním zhoršením stavu, lze pacienty k transplantaci překlenout pomocí mechanické srdeční podpory, která je schopná částečně nebo zcela převzít úlohu srdce a umožní obnovení dostatečného srdečního výdeje (Fila et al., 2014). Doba před transplantací a po ní představuje pro pacienty velmi náročné období, kdy pociťují nejen fyzické, ale především psychické a sociální potřeby, které se během jejich fází života mění a zároveň ovlivňují celé jejich následné prožívání. Hlavním cílem této diplomové práce bylo sledování jak předchozí implantace dlouhodobé mechanické srdeční podpory a následná transplantace srdce ovlivňuje potřeby a pocity pacientů. Respondenti byli vybráni z pacientů, u kterých byla před transplantací srdce implantovaná mechanická srdeční podpora. Diplomová práce obsahovala dalších pět dílčích cílů, které se zabývaly jak zmapováním potřeb pacientů před i po implantaci dlouhodobé mechanické srdeční podpory a po transplantaci srdce, tak i v průběhu dodržování režimových opatření, získávání informací a edukace. Pro kvalitativní výzkum byla zvolena metoda sběru dat pomocí individuálních polostrukturovaných rozhovorů. Na základě analýzy dat bylo vytvořeno...
|
|
|
Allooimmunosensitization in left ventricular assist device recipients and impact on post-transplantation outcome
Urban, Marián ; Netuka, Ivan (vedoucí práce) ; Ošťádal, Petr (oponent) ; Mrázek, František (oponent)
Úvod: V posledním desetiletí se mechanické srdeční podpory staly nedílnou součástí léčby pacientů v terminálním stádiu chronického srdečního selhání v rámci tzv. přemostění k transplantaci srdce. Jedním z popisovaných vedlejších účinků dlouhodobé mechanické srdeční podpory je zvýšená tvorba autoprotilátek, které mohou na podkladě komplexních imunologických interakcí negativně ovlivnit výsledek následné transplantace. Cíl: Hlavním cílem naší experimentální prospektivní studie bylo posoudit účinek pozitivity autoprotilátek vůči novějším typům sledovaných receptorů na výsledky chirurgické léčby pokročilého srdečního selhání (implantace mechanické podpory a navazující transplantace srdce). Metodika: Úvodní část práce tvoří literární přehled současných poznatků o možných mechanismech vedoucích k tvorbě protilátek u pacientů po implantaci mechanické podpory, nové metody detekce protilátek a nejnovější publikace pojednávající o možném negativním vlivu těchto protilátek na výsledky transplantace. Součástí experimentální práce bylo zavedení a praktické osvojení nové metodiky detekce autoprotilátek (Luminex). V první části experimentu jsme nejdříve stanovovali hladiny protilátek proti Angiotensin II Typ 1 Receptoru (AT1R) u 96 pacientů, kterým byla implantována dlouhodobá mechanická srdeční podpora Heart...
|
|
|
Pacient s levostrannou mechanickou srdeční podporou a ošetřovatelský přístup sester
CHAMROVÁ, Anna
V diplomové práci se věnujeme problematice pacientů s implantovaným systémem HeartMate II, který je v současné době schválen jako podpora pro indikaci k překlenutí doby před transplantací a pro destinační terapii u pacientů s refrakterním srdečním selháním a přístupu sester k těmto pacientům. Teoretická část práce je věnována obecně mechanickým srdečním podporám a indikacím k jejich zavedení. Další část popisuje systém HeartMate II, specifika ošetřovatelské péče u pacienta po implantaci mechanické srdeční podpory HeartMate II a omezení, která vyplývají pro pacienta v domácím prostředí. Cílem této práce je: 1. Zjistit, jaké jsou priority v oblasti potřeb u pacienta s mechanickou srdeční podporou v ošetřovatelské péči. 2. Zjistit, jak pacient s mechanickou srdeční podporou vnímá sám sebe a svoji budoucnost. 3. Zjistit možnosti ošetřovatelských intervencí k saturaci potřeb dle priorit pacientů s mechanickou srdeční podporou. Pro kvalitativní část empirického šetření byla zvolena metoda dotazování technikou polostrukturovaného rozhovoru s otevřenými otázkami. Výzkumnou skupinu tvořili čtyři pacienti po implantaci levostranné mechanické srdeční podpory HeartMate II. V této části jsme zjišťovali odpovědi na čtyři výzkumné otázky. 1. Které z porušených potřeb převládají u pacientů s mechanickou srdeční podporou? 2. Mají pacienti s mechanickou srdeční podporou dostatek informací o možných komplikacích spojených s životem po implantaci mechanické podpory? 3. Jak vnímá pacient s mechanickou srdeční podporou svou budoucnost? 4. Jak pacient s mechanickou srdeční podporou HeartMate II vnímá sám sebe? Výsledky výzkumného šetření byly následně analyzovány a zaneseny do schémat. V kvantitativní části výzkumného šetření byly stanoveny čtyři hypotézy. 1. Intervence sester při ošetřovatelské péči orientované na monitoraci životně důležitých funkcí převládají nad orientací potřeb změněných životem s mechanickou podporou. 2. Sestry jsou schopné odpovědět pacientům s mechanickou srdeční podporou na otázky spojené s obsluhou přístroje HeartMate II. 3. Sestry se orientují v možných komplikacích po implantaci levostranné mechanické srdeční podpory. 4. Při péči o pacienta po implantaci levostranné mechanické srdeční podpory převažují ošetřovatelské intervence sester nad intervencemi ostatních členů týmu. Výzkumnou skupinu pro kvantitativní šetření tvořily sestry pracující na lůžkovém oddělení, jednotce intenzivní péče kliniky kardiovaskulární chirurgie a na resuscitačním oddělení kliniky anesteziologie a resuscitace v IKEM. Pro kvantitativní šetření byla zvolena metoda dotazování technikou dotazníku pro sestry pracující v IKEM. Celkem bylo osloveno 95 respondentů. Návratnost dotazníků byla 69% z původního počtu. Na základě výsledku výzkumného šetření se domníváme, že cíle práce byly splněny. Pacienti mají dostatek informací o komplikacích spojených s životem s mechanickou srdeční podporou HeartMate II. Přestože se jedná o vysoce specifickou problematiku, pacienti považují za prioritní uspokojování psychických potřeb, zejména potřeby jistoty a bezpečí. Z tohoto pohledu je důležitý psychoterapeutický přístup a terapeutická komunikace sestry s pacientem. Výsledky šetření budou předány vedení IKEM. Byl vytvořen tematický plán semináře zabývající se psychickými potřebami pacienta, psychoterapeutickým přístupem sester a terapeutickou komunikací s pacientem.
|
host ::
RSS.